Jak svými stránkami drtit konkurenci

Nedávno jsem si ve skupině na FB, která je věnovaná WordPressu, přečetl příspěvek, který napsal mladý blogger. Fakt, blogger! Samozřejmě má profily na sockách, ale on skutečně bloguje. O tom, že píše pro časopisy, jak chodí do televize… prostě paráda! A ptal se, co by mu odborníci ve skupině poradili na blogu vylepšit.

Máte blog a pořád nevíte, co na něm zlepšit

Ono těch odborníků je tam zhruba jedno procento, možná dokonce ani nejsou všichni odborníci, ale píšou své názory. To je jedno, každopádně těch odpovědí moc nedostal.

Já takové rychlé analýzy webu s doporučením dělám často, takže mám vypracovanou metodiku, jejímž výstupem je základní přehled toho, co na webu není optimální, co lze vylepšit.

Tak jsem se mrknul i na jeho web a sestavil pro něj doporučení. A protože je postup univerzální, nabízím ho i vám. (Samozřejmě zde neuvádím konkrétní url, tohle je postup, který lze uplatnit na mnoho zaprášených webů.)

Hlavní body stručné analýzy

Když dělám stručnou analýzu stavu webu, tak se zaměřuji na několik úrovní:

• technický stav softwaru,
• formální náležitosti,
• datový profil,
• design a UX včetně responzivity,
• nalezitelnost,
• rychlostní testy,
• subjektivní dojem.

Jsem si vědom toho, že tento pohled je povrchní a chybí mi kontext, který neznám. Je ovšem určen majitelům webů, kteří potřebují motivovat nebo ukázat cestu. Lidem, kteří prostě neví a potřebují hodit lano. Také proto je tam ten subjektivní dojem, jde o můj názor, který má mít přínos a motivovat ke změnám. Snažím se o to.

Protože jde o rychlé analýzy a náhledy, upozorňuji pouze na věci, které jsou špatně, co je dobře, moc nekomentuji.

Technický stav

Používám doplněk do prohlížeče, který mi v 99 % případů ukáže, jaký software web používá, a pokud je to WordPress, tak také verze WordPressu a klíčových pluginů.

Tento web používá zastaralou verzi WordPressu, a to celkem výrazně – 2 a 1/4 roku. To je první velký problém. Bylo nalezeno a už opraveno několik desítek chyb, které se týkají jen samotného WordPressu (pluginy nepočítaje). Jako šablona je použita Rosemary ve verzi 1.6, která je také stará, a to dokonce bezmála tři roky. Mezitím vyšly pouze dvě aktualizace, což znamená, že šablona už není aktivně udržovaná a stává se technickým dluhem. Je to také její vina, že mnohé texty nejsou počeštěné. Není použita podřízená šablona, což sice není chyba, ale je to nedostatek s ohledem na další možný rozvoj šablony. Lze ho napravit.

Větší problém vidím v tom, že web nepoužívá správným způsobem https adresy a obsah s http a https se míchá. To znamená, že

• útočník může využít nezabezpečenou variantu a pokusit se získat přístup,
• existují duplicitní adresy, což nemá rád Google a penalizuje to. Po upozornění upřesňuji: Google explicitně nedává žádný trest, ale tím, že umožníme existenci duplicit, dochází k tříštění hodnotících signálů mezi všechny duplicitní adresy. A to je na tom to špatné – cílem je, aby se související obsah soustředil na jedné url, nikoliv více. Děkuji za komentář Zdeňku Dvořákovi

Web je chráněný proti spamu pomocí reCaptcha, pravděpodobně ale není chráněný bezpečnostním pluginem nebo firewallem.

Formální povinnosti

Web neobsahuje správu souhlasů s cookies. Na webu není kontaktní formulář ani nic neprodává, takže by šlo obhájit, proč nelze nalézt ani informace o zpracování osobních údajů, ani obchodní podmínky. Zkrátka se žádné informace nezpracovávají a nevznikají žádné obchodní vztahy, které by bylo potřeba upravovat.

Pokud by na webu byl kontaktní formulář, měl by mít neaktivní přepínač, že tazatel souhlasí se zpracováním osobních údajů, na webu by musely být informace o tom, s kým se tato získaná data sdílejí – např. hosting, Google, účetní, spolupracovníci atp. Také by správce webu musel být schopen zpracovat žádost o výmaz dat. Zkrátka to, co vyžaduje GDPR.

Na webu není uveden ani provozovatel. Vzhledem k tomu, že web obsahuje provizní odkazy a výzvu ke spolupráci a lze očekávat, že jde o spolupráci v médiích, mělo by být uvedeno, kdo je provozovatelem webu. Vyžaduje to zákon, konkrétně občanský zákoník.

Datový profil

Datový profil je moje neférová výhoda, protože jsem si koupil licenci aplikací SEO PowerSuite, a to neudělá každý, je mi to jasné. Podobná data byste mohli zjistit i jinak, ale tyhle programy to prostě udělají poměrně rychle a komplexně.

Ve zkratce jde o analýzu všech možných technických dat a parametrů, které se týkají také technického SEO a celkově technického stavu a obsahu webu. Program najde

• neplatné odkazy,
• opakující se nebo chybějící titulky,
• příliš velké stránky,
• stránky s chybami 500, 40x nebo stránky s přesměrováním ,
• a mnoho dalších zajímavých metrik

Zobrazují je ve statistikách, tabulkách a grafech. Velmi snadno je pak vidět, co je na webu špatně. Na tomto webu je 536 „příliš velkých stránek“, přičemž největší z nich má 15 MB a nejmenší 6 MB. Jsou to ovšem všechny stránky webu! Takže je jasné, že prioritou by mělo být snížení velikosti přenášených dat, lze předpokládat, že se jedná o obrázky. S těmito předpoklady web nikdy nedosáhne ideální rychlosti – tu Google posuzuje z mobilních dat. Na webu je 80 interních neplatných odkazů, které by mělo být snadné opravit, z webu odkazuje 30 neplatných adres. Lze najít stránky s příliš dlouhými adresami, duplicitami a dalšími chybami.

Ovládání webu, user experience, responzivita

Na tohle odborník nejsem, ale často narazím na chyby a nedostatky, které píchají do očí. Například chybějící navigační prvky nebo nefunkční běžné prvky. Těch věcí bývá poměrně hodně a je to už na hovor s majitelem. Jako příklad uvedu:

• obrovské logo nebo obrázek v záhlaví, který zabírá cenný prostor a brání snadnému používání webu,
• chybějící drobečková navigace (kromě uživatelů ji velmi ocení také Google),
• nekonzistentní písma, špatně zvolené řezy, tedy zbytečně mnoho písem (jejich načítání web ještě navíc zpomaluje)
• absence ověřených vzorů a tradic (používání dark patterns) – logo bývá vlevo nahoře, položka Kontakt má být poslední v hlavní nabídce, vyhledávání vpravo, klíčové odkazy v patičce, tmavé písmo na světlém podkladu atp. – vše může být jinak, ale musí to být promyšleno, většinou jde jen o nedůslednost nebo nedostatek píle při práci na webu 🙂

TIp. Ohledně nevhodných designerských postupů a prvků se podívejte na web https://www.deceptive.design, je to zajímavé čtení.

Nalezitelnost a SEO

Když se na web podívám a pochopím, o čem je, vyhledám si v anonymním okně nějakou typizovanou frázi a čekám, jestli je web na první stránce. A pokud není, tak mám nabito. Pokud nepochopím, jak web najít, pak mám nabito rovnou. Jak mají lidi váš web najít? Co hledají? Nabízíte jim to, co hledají?

Šance, že vás najdou, se zvýší, pokud se o web budete starat po všech stránkách. Tu technickou jsme už zmínili, ale jde i obsahovou péči. A druhá důležitá věc – aktualizovat existující a doplňovat nový obsah.

Každá stránka by měla mít strukturu nadpisů v tomto duchu:

• první je h1, což je název stránky čili hlavní nadpis,
• pak následuje h2,
• pod ním může být h3,
• pod ním může být h4 a dál už to většinou nemá přínos,
• pořadí nadpisů se nesmí prohodit, takže nesmí být h1-h3-h2-

Dále platí, že pro seznamy je vlastní značka, žádné mínus nebo hvězdička. Obrázky mají mít alternativní popis (není vidět, ale je v kódu) a titulek, který je vidět a popisuje, co na obrázku je. To je naprosté minimum, které musí mít v pořádku každá stránka. Teprve na tom se dá dále stavět a obsah stránky vylepšovat o strukturovaná data pro Google nebo sociální sítě.

Pokud budete mít v pořádku tuhle technickou stránku, můžete energii věnovat marketingu. Propagovat reklamou stránky, které mají technické nedostatky, je neefektivní.

Mnohdy opravdu stačí vyhledat Googlem (nebo Seznamem) fráze, které podle vás hledají vaši čtenáři. Vyhledávač vám nabídne podobné fráze, což je cenný materiál. Pokud je nenabídne, jste mimo a lidi hledají něco jiného. Pokud je nabídne, máte námět na článek. Napište ho co nejlépe a fráze ze souvisejícího vyhledávání použijte jako nadpisy h2 v článku.

Výkon a rychlost

Skutečně velmi záleží na tom, jak je web rychlý. Problém je, že lidi vnímají rychlost jinak, než jak to stanovil Google. Ten je totiž autoritou, která udává směr a stanovuje pravidla. Vytvořil k tomuto účelu mnoho nástrojů a metodik, aktuálně populární je nástroj PageSpeed Insights a pod jeho kapotou Lighthouse. Ten lze spustit také z prohlížeče typu Chrome.

Analyzuje stránku z pohledu čtyř dimenzí – výkonu, přístupnosti, SEO a best practices (správných řešení nebo metodik). Sesbíraná data pak prezentuje také PSI pomocí metrik core web vitals. Podstatné, co je potřeba říct: ani jeden nástroj neměří pouze rychlost, ta je pouze jedním zdrojem dat a ukazatelem výsledků. Proto červené číslo na výsledném obrázku neukazuje rychlost načítání stránky.

Nejblíže této hodnotě, tzn. „jak rychlá je moje stránka“, je zřejmě čas k interakci, tzn. doba, kterou stránka potřebuje k načtení a zprovoznění, než bude reagovat na vstupy od uživatele (např. posun). Čím nižší, tím lepší.

Od roku 2018 se jako primární berou data naměřená takto mobilním zařízením, což je velmi přísné, protože výkon mobilů je nižší než stolních počítačů. Dostáváme se tím tedy k interpretaci výsledků na obrázku.

Stránka (=konkrétní url) plní požadavky Google na 30 bodů ze 100 a splňuje pouze jeden z ukazatelů – Cumulative layout shift (CLS). Nedochází tedy k posunu nebo rozpadu designu stránky. To je v pořádku. Ale všude jinde stránka potřebné parametry neplní:

• First contentful paint (FCP) – první vykreslení obsahu přijde po více než čtyřech sekundách,
• Largest contenful paint (LCP) – jak rychle se zobrazí největší prvek v designu (obrázek, blok, fotogalerie apod.),
• Total blocking time (TBT) – téměř na půl sekundy se načítání stránky zastaví a čeká se na zpracování skriptů.

Na základě měření lze vyvodit, jak výsledky na obrázku zobrazují, že trvá

• více než čtyři sekundy, než se vůbec něco zobrazí,
• téměř sedm sekund (4,5+2,2), než je stránka připravena přijímat požadavky uživatele,
• největší prvek v designu se načítá téměř třináct sekund.

Na základě těchto informací by měl vývojář stránky určit, co je příčinou tak vysokých hodnot a měl by navrhnout vylepšení. Tady lze předpokládat, že příčinou může být některá z těchto situací (a přiznejme si, opakují se na každém druhém webu):

• levný a pomalý hosting, který neutáhne složitý design v Elementoru,
• příliš mnoho obrázků na stránce,
• příliš velké obrázky (jak rozměrově, tak datově náročné),
• příliš mnoho externích dat (např. stahování fotek z Instagramu),
• nízká kvalita responzivní verze, která vlastně není dostatečně upravená pro mobil a načítá zbytečně mnoho dat,
• nekvalitně napsaná šablona, která nezohledňuje požadavky Googlu, o kterých tu píšeme (např. má příliš složitý kód – DOM),
• špatná koncepce stránky a laický přístup při vytváření obsahu (obrovské náhledové obrázky, psal jsem o tom v nedávném newsletteru o obrázcích,
• žádná optimalizace výsledného kódu (nepoužívají se cachovací nástroje a metodiky).

Co dělat, aby to bylo lepší

Pozitivní zprávou zůstává, že většina z toho se dá upravit a vylepšit. Méně pozitivní asi bude, že se to musíte buď naučit a v čase se zlepšovat, nebo si zaplatit práci odborníka. Tudíž to není zadarmo a samo se to nestane. V tomto bodě většina majitelů webů nechává situaci beze změny, a proto se jejich weby nikdy nestanou úspěšnými a oni se místo toho soustředí na podporu webu na sociálních sítích, protože jim to připadá efektivnější. Je to ale nekonečná sisyfofská práce a navíc svou energii věnují nikoliv svému webu, ale globální korporaci, které posílají peníze na reklamu.

Zkuste svůj blog vylepšit a teprve pak ho propagujte, výsledky budou kvalitnější a vaše energie se zúročí efektivněji.

Potřebujete svůj web vylepšit?

Spojte se s naším týmem, který vám pomůže dostat web z bahna průměrnosti a donutí ho pořádně makat.